A Ham, otac Hanancima, vide golotinju oca svog, i kaza obojici braće svoje na polju.
Viděl pak Cham, otec Kanánův, hanbu otce svého, a pověděl oběma bratřím svým vně.
I podiže se Jakov, i metnu decu svoju i žene svoje na kamile;
Vstav tedy Jákob, vsadil syny své a ženy své na velbloudy.
I natovarivši žito svoje na magarce svoje otidoše.
A vloživše obilí svá na osly své, odešli odtud.
I podje Jakov od Virsaveje; i sinovi Izrailjevi posadiše Jakova, oca svog i decu svoju i žene svoje na kola koja posla Faraon po nj.
Vstal tedy Jákob z Bersabé; a synové Izraelovi vzali Jákoba otce svého, a děti své s ženami svými na vozy, kteréž poslal pro něho Farao.
A kad izgovori Jakov zapovesti sinovima svojim, diže noge svoje na postelju, i umre, i pribran bi k rodu svom.
A když přestal Jákob přikazovati synům svým, složil nohy své na ložci a umřel; a připojen jest k lidu svému.
I narod uze testo svoje još neuskislo, umotavši ga u haljine svoje, na ramena svoja.
Protož vzal lid těsto své, prvé než zkysalo, obaliv je v šaty své, na ramena svá.
I ne pruži ruke svoje na izabrane izmedju sinova Izrailjevih, nego videše Boga, pa jedoše i piše.
Na knížata pak synů Izraelských nevztáhl ruky své, ačkoli viděli Boha, a potom jedli i pili.
Pa uzmi i drugog ovna, i neka mu metne Aron i sinovi njegovi ruke svoje na glavu.
Vezmeš také skopce druhého; i vloží Aron a synové jeho ruce své na hlavu téhož skopce.
I dovede tele za greh, i Aron i sinovi njegovi metnuše ruke svoje na glavu teletu za greh.
A přivedl volka k oběti za hřích, i položil Aron a synové jeho ruce své na hlavu volka oběti za hřích.
I dovede ovna za žrtvu paljenicu, i Aron i sinovi njegovi metnuše ruke svoje na glavu ovnu;
Potom přivedl skopce oběti zápalné, a položil Aron i synové jeho ruce své na hlavu toho skopce.
I dovede drugog ovna, ovna za posvećenje; i Aron i sinovi njegovi metnuše ruke svoje na glavu ovnu.
Rozkázal také přivésti skopce druhého, skopce posvěcení, a položil Aron i synové jeho ruce své na hlavu skopce.
A ko se obrati k vračarima i k gatarima da čini preljubu za njima, okrenuću lice svoje na suprot njemu, i istrebiću ga iz naroda njegovog.
Duše, kteráž by se obrátila k hadačům a věšťcům, aby smilnila, postupujíc po nich: postavím tvář svou proti duši té, a vyhladím ji z prostředku lidu jejího.
Izvedi tog psovača napolje iz logora, i neka svi koji su čuli metnu ruke svoje na glavu njegovu, i neka ga sav narod zaspe kamenjem.
Vyveď toho ruhače ven z stanů, a nechať všickni ti, kteříž slyšeli, vloží ruce na hlavu jeho, a všecken lid ať ho ukamenuje.
I dovedi Levite pred Gospoda, i neka metnu sinovi Izrailjevi ruke svoje na Levite.
Postavíš Levíty před Hospodinem, a vloží synové Izraelští ruce své na Levíty.
A Leviti neka metnu ruke svoje na glave teocima, pa prinesi jedno tele za greh a drugo na žrtvu paljenicu Gospodu da se očiste Leviti.
Levítové pak vloží ruce své na hlavy těch volků; a obětovati budeš jednoho za hřích, a druhého v obět zápalnou Hospodinu k očištění Levítů.
I metnu ruke svoje na nj, i dade mu zapovesti, kako beše zapovedio Gospod preko Mojsija.
A vloživ ruce své na něj, dal jemu naučení, jakž mluvil Hospodin skrze Mojžíše.
Popni se na vrh ove gore, i podigavši oči svoje na zapad i na sever i na jug i na istok, vidi očima svojim, jer nećeš preći preko Jordana.
Vstup na vrch hory Fazga, a pozdvihna očí svých k západu a k půlnoci, ku poledni i k východu, hleď očima svýma; nebo nepřejdeš Jordánu tohoto.
I učiniće Gospod da si obilan svakim dobrom, plodom utrobe svoje i plodom stoke svoje i plodom zemlje svoje na zemlji za koju se zakleo Gospod ocima tvojim da će ti je dati.
Učiní také Hospodin, že hojnost míti budeš všeho dobrého, plodu života svého, i plodu dobytků svých, i úrod zemských v zemi, kterouž s přísahou zaslíbil otcům tvým, že ji tobě dá.
Jer nije prazna reč da za nju ne marite, nego je život vaš; i tom ćete rečju produžiti dane svoje na zemlji, u koju idete preko Jordana da je nasledite.
Nebo není daremné slovo, abyste jím pohrdnouti měli, ale jest život váš; a v slovu tom prodlíte dnů svých na zemi, kterouž abyste dědičně obdrželi, půjdete přes Jordán.
I kad oni što su nosili kovčeg dodjoše do Jordana, i sveštenici noseći kovčeg okvasiše noge svoje na kraju vode (jer je Jordan pun preko bregova svojih za sve vreme žetve),
A když ti, kteříž nesli truhlu, přišli až k Jordánu, a kněží, nesoucí truhlu, omočili nohy v kraji vod: (Jordán pak rozvodňuje se a vystupuje ze všech břehů svých v každý čas žně),
Umij se dakle, i namaži se, i obuci haljine svoje na se, pa idi na gumno; ali da ne dozna za te čovek dokle ne jede i ne napije se.
Protož umej se a pomaž, roucho své také oblec, a jdi na humno, však tak, aby nebylo známé muži tomu, prvé než by přestal jísti a píti.
A beše jedan čovek u Maonu, a stoka mu beše na Karmilu; i beše čovek vrlo bogat, jer imaše tri hiljade ovaca i hiljadu koza, i tada strižaše ovce svoje na Karmilu.
Člověk pak nějaký byl v Maon, kterýž statek svůj měl na Karmeli. A byl člověk ten možný velmi, nebo měl tři tisíce ovec a tisíc koz, a tehdáž rovně střihl ovce své na Karmeli.
I posluša Ven-Adad cara Asu, i posla vojvode svoje na gradove Izrailjeve i pokori Ijon i Dan i Avel Vetmahu i sav Hinerot i svu zemlju Neftalimovu.
I uposlechl Benadad krále Azy, a poslav knížata s vojsky svými proti městům Izraelským, dobyl Jon a Dan, též Abelbetmaachy, i všeho Ceneretu, a vší země Neftalím.
Potom stade na postelju i leže na dete metnuv usta svoja na usta detetu, i oči svoje na oči njegove, i dlanove svoje na njegove dlanove, i pruži se nad njim, te se zagreja telo detetu.
Zatím vstoupiv na lože, zpolehl na dítě, vloživ ústa svá na ústa jeho, a oči své na oči jeho, a ruce své na ruce jeho, a rozprostřel se nad ním. I zahřelo se tělo dítěte.
I posluša Ven-Adad cara Asu, i posla vojvode svoje na gradove Izrailjeve, i osvojiše Ijon i Dan i Avel-Majim i sve gradove Neftalimove u kojima behu žitnice.
I uposlechl Benadad krále Azy, a poslal knížata s vojsky svými proti městům Izraelským. I dobyli Jon a Dan, též Abelmaim i všech měst Neftalímových, v nichž měli sklady.
Potom dovedoše jarce za greh pred cara i pred zbor, i oni metnuše ruke svoje na njih.
Přivedli i kozly k oběti za hřích před krále i shromáždění, kteřížto vložili ruce své na ně.
Podigni stope svoje na stare razvaline: sve je razrušio neprijatelj u svetinji.
Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
I dovede ih na mesto svetinje svoje, na ovu goru, koju zadobi desnica Njegova.
Až je přivedl ku pomezí svatosti své, na horu tu, kteréž dobyla pravice jeho.
Jer neće ostati skiptar bezbožnički nad delom pravedničkim, da ne bi pravednici pružili ruke svoje na bezakonje.
Neboť nebude státi sceptrum bezbožníků nad losem spravedlivých, aby nevztáhli spravedliví k nepravosti rukou svých.
I sedi na vratima od kuće svoje na stolici, na visinama gradskim,
A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,
Uredi svoj posao na polju, i svrši svoje na njivi, potom i kuću svoju zidaj.
Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
I sudiće medju narodima, i karaće mnoge narode, te će raskovati mačeve svoje na raonike, i koplja svoja na srpove, neće dizati mača narod na narod, niti će se više učiti boju.
Onť bude souditi mezi národy, a trestati bude lidi mnohé. I zkují meče své v motyky, a oštípy své v srpy. Nepozdvihne národ proti národu meče, a nebudou se více učiti boji.
Ali kad svrši Gospod sve delo svoje na gori sionskoj i u Jerusalimu, tada ću obići plod oholog srca cara asirskog i slavu ponositih očiju njegovih.
I staneť se, když dokoná Pán všecko dílo své na hoře Sion a v Jeruzalémě, že navštívím ovoce pyšného srdce krále Assyrského, a nádhernost vysokých očí jeho.
I obratiću oči svoje na njih dobra radi, i dovešću ih opet u ovu zemlju, i sazidaću ih i neću ih razoriti, i nasadiću ih i neću ih počupati.
Obrátím zajisté oči své k nim k dobrému, a přivedu je zase do země této, kdežto vzdělám je, a nezkazím, štípím je, a nevypléním.
Za to ovako veli Gospod nad vojskama, Bog Izrailjev: evo, ja ću vam obratiti lice svoje na zlo, da istrebim sve Judejce.
Protož takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Aj, já obracím tvář svou proti vám k zlému, totiž abych vyplénil všecky Judské.
Jer ću im na suprot okrenuti lice svoje; kad izidju iz jednog ognja, drugi će ih oganj proždreti, i poznaćete da sam ja Gospod, kad okrenem lice svoje na suprot njima.
Nebo postavím tvář svou hněvivou proti nim. Z ohně jednoho vyjdou, a oheň druhý zžíře je. I zvíte, že já jsem Hospodin, když obrátím tvář svou hněvivou proti nim.
Sine čovečji, okreni lice svoje na jug i pokaplji prema jugu, i prorokuj na šumu u južnom polju.
Synu člověčí, obrať tvář svou k Jeruzalému, a vypusť jako rosu proti místům svatým, a prorokuj proti zemi Izraelské.
Zato, evo, ja ću dovesti na tebe inostrance najljuće izmedju naroda, i oni će istrgnuti mačeve svoje na lepotu mudrosti tvoje, i ubiće svetlost tvoju.
Protož aj, já přivedu na tě cizozemce, nejukrutnější národy, kteříž vytrhnouce meče své na krásu moudrosti tvé, zabijí jasnost tvou.
On i narod njegov s njim, najljući izmedju naroda, biće dovedeni da zatru zemlju, i izvući će mačeve svoje na Misir i napuniće zemlju pobijenih.
On i lid jeho s ním, nejukrutnější národové přivedeni budou, aby zkazili tu zemi; nebo vytrhnou meče své na Egypt, a naplní tu zemi zbitými.
Videh u utvarama glave svoje na postelji svojoj, i gle, Stražar i Svetac sidje s neba.
Srdce jeho od lidského ať jest rozdílné, a srdce zvířecí nechť jest dáno jemu, ažby sedm let vyplnilo se při něm.
Prve godine Valtasara, cara vavilonskog, usni Danilo san i vide utvaru glave svoje na postelji; tada napisa san i pripovedi ukratko.
Léta prvního Balsazara krále Babylonského Daniel měl sen a vidění svá na ložci svém, i napsal ten sen krátkými slovy.
I kad mi govoraše tako, oborih oči svoje na zemlju i zanemeh.
A když mluvil ke mně ta slova, sklopiv tvář svou k zemi, oněměl jsem.
Raskujte raonike svoje na mačeve, i srpove svoje na koplja; ko je slab, neka reče: Junak sam.
Skujte motyky své v meče, a srpy své v oštípy; ten, kterýž jest mdlý, nechť řekne: Udatný jsem.
Teško onome koji se lakomi na gadan dobitak kući svojoj, da postavi gnezdo svoje na visokom mestu i sačuva se oda zla.
Běda tomu, kdož lakomě hledá mrzkého zisku domu svému, aby postavil na místě vysokém hnízdo své, a tak znikl nebezpečenství.
U taj ću dan, govori Gospod, učiniti da svi konji budu plašljivi i svi konjanici bezumni; i otvoriću oči svoje na dom Judin, i oslepiću sve konje narodima.
V ten den, praví Hospodin, raním všelikého koně strnutím, a jezdce jeho zblázněním, ale na dům Judský otevru oči své, a všecky koně národů raním slepotou.
A oni metnuše ruke svoje na Nj i uhvatiše Ga.
Tedy oni vztáhli naň ruce své a jali jej.
I dovedoše ga k Isusu, i baciše haljine svoje na magare, i posadiše Isusa.
I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na ně Ježíše.
I digoše ruke svoje na apostole, i metnuše ih u opšti zatvor.
I zjímali apoštoly, a vsázeli je do žaláře obecného.
A dogodi se da otac Poplijev ležaše od groznice i od srdobolje, kome ušavši Pavle pomoli se Bogu i metnu ruke svoje na nj i isceli ga.
I přihodilo se, že otec toho Publia ležel, maje zimnici a červenou nemoc. K němuž všed Pavel, a pomodliv se, vzložil na něj ruce a uzdravil jej.
Zaradi kog uzroka napominjem ti da podgrevaš dar Božji koji je u tebi kako sam metnuo ruke svoje na tebe.
Pro kteroužto příčinu napomínám tebe, abys rozněcoval v sobě dar Boží, kterýžť jest dán skrze vzkládání rukou mých.
0.80972695350647s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Viděl pak Cham, otec Kanánův, hanbu otce svého, a pověděl oběma bratřím svým vně. 